Cyklistický kurz 4. třídy
Čtvrťáci byli od 25. – 28. dubna na cyklistickém kurzu ve Štířím Dole. Byli naprosto úžasní, hodní, spolehliví, snaživí, trpěliví, učenliví a kamarádští k sobě navzájem. S chválou většinou šetříme, ale tahle je opravdu na místě a zasloužená.
A jak to tady všechno bylo od začátku?
Ve středu brzy ráno jsme se sešli na vlakovém nádraží v Lípě. Naložili jsme kola a zavazadla do přistavené dodávky a děti do lokálky. Cesta vláčkem vedla do Ždírce nad Doubravou a odtud pokračovala po vlastních nohou cca 6 km do RS Štíří Důl. Po nezbytném poučení o všem možném jsme se rozdělili do čtyř týmů: Ještěrky, Kolaři, Šampioni a Skauti, naučili jsme se bojové pokřiky a šli jsme se ubytovat a na oběd. Odpoledne nás čekala rozřazovací cesta na kolech kolem rybníku Řeka. Rozdali jsme si reflexní vesty a vyrazili jsme. Cestou jsme vychytali nesrovnalosti na jízdních kolech a viděli jsme, jak kdo na tom s cyklistikou opravdu je. Na řeči my nikdy totiž dopředu nedáme. Cestou jsme se zastavili u obory s divočáky a ti měli zrovna 5 malých selátek, takže jsme měli velké štěstí a nemohli jsme se od nich odtrhnout. Potom jsme se rozdělili do dvou družstev a vyrazili jsme na další výpravu do Nového Ranska. Celkem jsme 1. den ujeli na kolech 27 km. Po večeři jsme se věnovali teorii dopravní výchovy. Později jsme ještě hráli divadlo z českých dějin, zpívali písničky a hráli na kytaru. Ve 22 hodin už všichni tvrdě spali.
Ve čtvrtek jsme se po snídani věnovali teorii, po svačině jízdě zručnosti a jízdě pomalosti. Děti si vyzkoušeli slalom, jízdu v zúženém prostoru, průjezd a podjezd, osmičku, přejezd po prkně, jízdu s jednou rukou, ale také pomalou jízdu ve vyznačeném prostoru. Trénovali a zlepšovali se. Nikdo neměl větší havárku a všichni to nakonec zvládli. Po obědě jsme vyrazili do Polničky. Cesta začínala dlouhým kopcem z Hluboké. Zhruba v půlce byla obora s daňky, kde jsme se vždy velice rádi zastavili a daňky nakrmili čerstvou trávou. Jakýkoliv odpočinek od šlapání byl vítanou příjemnou změnou. Obě družstva se setkala v Polničce u COOPu. 1. družstvo pokračovalo dále k Pilské nádrži a k Velkému Dářku a pak teprve do Štířího Dolu. 2. družstvo jelo do RS přímo a v Hluboké odbočilo ještě pozdravit divoká prasátka. Přesto mělo najeto více kilometrů. To je záhada, že?! / Po celou dobu jsme se snažili přijít na to, jak je to možné a nakonec pravda vyšla přece jen najevo. Michalovi se totiž načítaly kilometry, i když se stálo. …./ Takže 1. družstvo mělo 30 km a 2. družstvo mělo 34 km ( ve skutečnosti cca 26 km).
Po večeři jsme zapisovali do deníčků, věnovali se teorii, malovali kulisy k divadlu a zpívali s kytarou. Ve 22 hodin už zase všichni spali.
V pátek po snídani jsme se věnovali teorii a dopravním značkám. Po svačině jsme vyrazili na celodenní výlet k Doubravě. Na kolech jsme jeli přes Staré Ransko – Nové Ransko – Sobíňov až do Bílku. Tam jsme si u jedné hodné rodiny nechali všechna kola a vyrazili jsme pěšky soutěskou kolem Doubravy. Cestou jsme si četli jednotlivá zastavení a rozhlíželi jsme se kolem. Také jsme se místy dívali pořádně pod nohy, aby nikdo nikam nespadl. Pod Sokolohradem jsme viděli mrtvou bobřici. Cestou zpět po zelené značce do Bílku jsme hráli oblíbenou schovku 20, 19, 18…. Bojovku jsme měli i v Bílku, protože nám došlo pití a potřebovali jsme doplnit vodu. Nemají tam ani obchod, ani bistro, ani penzion, ani hospodu, ale naštěstí se nás ujali motorkáři z Jiro - Moto a kromě tekutin nám doplnili i rychlé cukry. Další cesta vedla k vojenskému bunkru, který jsme důkladně prolezli a prozkoumali a k potůčku, kde jsme stavěli domečky a přehrady. Celkem jsme ujeli 25 km.
Po večeři nás čekala stezka dopravních značek po areálu, kde se ukázalo, jak kdo dával či nedával v teorii pozor. Potom jsme zpívali písničky a hráli na kytaru. Jak se setmělo, tak nás čekala noční hra po svíčkách. Poznávali jsme podle obrysů pohádkové postavy. Všechny děti to zvládly bez ztráty kytičky / nikdo neplakal a nikdo se neztratil/.
V sobotu jsme po snídani prošli zbývající teorii a vyrazili jsme do Slavětína na sochu jelena. Cesta začala kopcem z Hluboké a zastavením u daňků a pokračovala krásnými lesními cestami kolem Ranských jezírek, Seifrtova buku až do Slavětína. Tam jsme se vyfotili se sochou jelena a vydali jsme se na zpáteční cestu. Bylo teplo, svítilo sluníčko a bylo to celkově náročnější, než jsme čekali. Nakonec jsme překonali všechna úskalí a dorazili všichni na pozdější oběd zpátky na Štíří Důl. Ujeli jsme 23 km.
U oběda v misce na zbytky byly pouze 3 kuličky hrášku a čtvereček mrkve jinak vůbec nic. Vyjedli jsme celou kuchyni, dojedli jsme mezi polévkou a druhým jídlem i všechno to, co zbylo z dopolední svačiny. Pak už jen rychle všechno sbalit, uklidit na pokojích, rozdat svačiny na cestu a vyrazit do Ždírce k vlaku, který nás dovezl bezpečně zpět do Lípy. Tady už na nás čekali rodiče, kola a zavazadla. Hurá, hurá všechno jsme se ctí zvládli a vydrželi až do úplného konce. Jsme prostě dobří! Velké poděkování patří všem dospělákům, kteří se o nás obětavě a s láskou po čtyři dny ve dne v noci starali.
Souhrn: Ujeli jsme celkem 105km /někteří i více/, ušli jsme 22 km a probrali jsme ve zrychlené verzi 15 kapitol z dopravní výchovy.
Zapsala: Šárka Bucherová – vedoucí cyklistického kurzu
