DĚJINY ŠKOLY DO ROKU 1945

             Po osvícenských reformách školství císařovny Marie Terezie a Josefa II. z roku 1774 byly na Německobrodsku při farních úřadech školy v Úsobí, v Krásné Hoře a České Bělé. Na panství královského města Německého Brodu byly školy dvě, hlavní škola ve městě, na níž se začalo učit podle nového způsobu roku 1779, druhá farní ve Svatém Kříži, kde se vyučovalo od roku 1786. Do školy ve Svatém Kříži chodily děti z okolních vesnic a panství a také děti z Lípy. Podle zápisů z kroniky v r.1788 mělo školu navštěvovat 19 žáků z Lípy - Král Josef, Jeřábek Antonín, Šimek Tomáš, Hauptmanová A., Bartl Vojtěch, Jiřík Václav, Likeš Matěj, Fejt Václav, Čiplík Jakub, Bartl Martin, Milichovská Magda, Hauptman Pavel, Honsel Martin, Kopřivová Anna a pět dalších, kteří nejsou v kronice zaznamenáni.

            V roce 1838 bylo zapsáno do školní docházky 42 dětí ze zdejší obce. Byl to velký počet žactva, cesta do Svatého Kříže byla v podzimních a zimních měsících téměř neschůdná. Proto obecní správa požádala vrchnostenský úřad ve Štokách o odškolení obce Lípy ze Svatého Kříže a žádala zřízení samostatné školy v Lípě. Dne 26. září 1839 byl vydán vrchnostenským úřadem ve Štokách dekret, kterým bylo povoleno zřízení nové školy v Lípě.

            Začalo se vyučovat v domku obecní pastoušky čp.32 (Brožovi proti Kopečku). Tato budova školní potřebě naprosto nevyhovovala, proto obecní správa podala c.k. krajskému úřadu žádost o potřebnou opravu. Žádost o opravu školní budovy byla zamítnuta, a zároveň bylo nařízeno postavit školu novou. Stavba byla svěřena staviteli p. Martinu Urbanovi z Německého Brodu. Základní kámen byl položen 24. května 1860 a 11. května 1861 už se v budově začalo vyučovat. Byla to budova pozdějšího hostince Jana Holuba (dnešní restaurace p. Melenové). Kolaudace školní budovy byla provedena až v květnu 1867 a komise uznala budovu za dobrou, s připomínkou, aby byl odvodněn sklep a uvedena do pořádku pekárna.

Říšským zákonem ze dne 14. 5. 1869 byla zavedena v Rakousku - Uhersku osmiletá školní docházka. Žáci ve věku 12-14 let měli v docházce na jaře a na podzim úlevu. Úleva měla umožnit výpomoc dětí při polních pracích. Ze zápisu z kroniky se můžeme dozvědět, že docházka dětí do školy nebyla příliš dobrá: "Dne 25.února 1871 požádal p. František Hemek, učitel na obecné škole, představenstvo obce Lípy, aby nechalo nedbalé rodiče v posílání svých dítek do školy přísně napomenouti."

            Dne 24. srpna 1875 odpoledne vypukl v obci velký požár, při němž téměř celá vesnice lehla popelem. I škola vyhořela. Vyučování bylo přerušeno a vyučovat se začalo až po obnovení školní budovy 7. ledna 1876.

            Před školou, směrem do vsi, byly dvě zahrádky a svatý křížek, který byl po zrušení školní budovy přemístěn na místo, kde stojí pomník padlým obětem I.světové války. V roce 1919, při stavbě tohoto pomníku, byl křížek přemístěn na rozcestí silnic k Dobrohostovu a Květinovu. Na jaře r. 1879 školní mládež vysazovala topoly podél silnice vedoucí do Dobrohostova (jsou tam dodnes), v pozdějších letech byly v obci sázeny lípy.

            V r.1880 byla na zdejší škole zřízena školní knihovna (81 svazků). Od 1. ledna 1884 na základě povolení c.k. zemské školní rady byla zavedena výuka ženských prací (vyučovala industriální učitelka). Počínaje dnem 1.10. 1884 náležela lipská škola k českému školnímu okresu Německobrodskému (dříve školní okres Polenský).

1.května 1891 byla otevřena v Praze jubilejní zemská výstava na oslavu prvé průmyslové výstavy v Čechách v r.1871. Z nařízení c.k. zemské školní rady, bylo určeno, že se české školství důstojně na výstavě představí. I z naší školy byly vybrány 2 práce. Slohová práce patřila žáku Josefu Koubkovi a práce z kreslení byla žáka Antonína Novotného.

            Pro vzrůstající počet žactva jednotřídní škola už nepostačovala a proto bylo nutné otevřít druhou třídu. Pro tento účel byla najatá místnost v domě čp. 61 (kolářská dílna p. Kutlvašra, dnešní dolní Výbornovi) a začalo se zde vyučovat 1. března 1892. Od tohoto dne je lipská škola dvoutřídní. Se stavbou nové zděné školní budovy čp.66 (dnešní škola) započal stavitel p. ing. Josef Šupich 16.4. 1895. Nová škola byla postavena jako trojtřídní i s bytem pro správce školy a byla dokončena v září 1896. 25.října 1896 byla nová školní budova vysvěcena a začalo se vyučovat ve dvou třídách.

Ze zápisů ve školní kronice se dozvídáme i o dalším dění v obci, které je popsáno jako zvláštní události: 19.7. 1903 - přihnal se od západu velkou rychlostí hrozivý mrak s podezřelým hukotem. V malé chvíli za prudkého větru sypaly se kroupy neobyčejné velikosti, jež v okamžiku rozbily 98 tabulí v oknech školní budovy a tašky ze střechy. Plodiny polní, zahradní i lesní byly přes polovinu zkaženy. Dne 15. července 1906 konán byl ve zdejší obci sjezd župních sborů dobrovolných hasičů, jakožto jubileum 25 letého trvání zdejšího sboru. Za veliké účasti župních sborů a občanstva konána pod lipami u kovárny polní mše, po této sjezdové jednání ve školní budově. Při této příležitosti vysvěcena byla druhá nová stříkačka ze sboru zdejšího. Tolik dobové záznamy v kronice.

            Výnosem c.k. školní rady ze 7. září 1907 bylo zavedeno očkování školních dítek.

            Ve školním roce 1913 - 1914 byla třída v přízemí s přilehlou místností upravena na byt pro druhého učitele a svobodnou industrialní učitelku. Pro vyučovací účely zůstalo první patro budovy. Takto upravená budova zůstala až do r. 1940. Vzhledem k povolání p. uč. Jana Svobody k činné službě válečné, zůstal po celý školní rok 1915 -16 řídící uč. Jan Richter na škole sám. Vyučování bylo zprvu společné pro obě třídy - celodenní, avšak později bylo půldenní.

            Výnosem c.k. zemské školní rady z r. 1916 se začíná mezi školní mládeží s prvním sběrem léčivých bylin (list ostružin, jahodník a později i kopřiva). 1.1. 1918 se vrátil p. uč. Svoboda od vojska a od dubna 1918 se začalo vyučovat v obou třídách celodenně.

            Od r. 1919 se na počest vzniku samostatného Československa konala školní slavnost.

            Do školního roku 1920 - 21 šk. rok vždy začínal v půli září a končil v půlce července. Od r. 1920 vyučování začínalo 1. září a končilo na konci června. Na konci května 1925 naší školu navštívili učitelé a učitelky ze Slovenska. Ve šk. roce 1928 - 29 bylo v době od 18. února do 1. března pro velmi silné mrazy (- 44 st.C) přerušeno vyučování.

            Ve šk. roce 1929 - 30 místní školní rada rozhodla zřídit pro žactvo hřiště na nerovném terénu před školou. K urovnání terénu bylo třeba přivézt přes 1600 m³ zeminy. S prací se začalo počátkem prázdnin 1930.

V následujícím šk. roce jmenovalo Ministerstvo školství lipského rodáka a bývalého žáka zdejší školy p. PhDr. Rudolfa Šimka zemským školním inspektorem. V letech nezaměstnanecké krize (1932, 1933, 1934) se konala před vánocemi besídka školní mládeže ve prospěch dětí, jejichž rodiče byli nezaměstnaní.

            Se svolením okres. školního výboru byla ve školní budově v Lípě od 1. 4. 1937 umístěna prozatímní četnická stanice (místnost v přízemí). V roce 1938 rozhodlo obecní zastupitelstvo postavit obecní dům pro obecní úřad a četnickou stanici. Na konci října 1938 se stěhovala četnická stanice ze školní budovy do nového obecního domu. S touto stavbou bylo v obci 93 obytných domů.

            11. prosince 1938 bylo založeno rodičovské sdružení a jeho předsedkyní byla p. Jarmila Čapská.

            Vzhledem k tomu, že v roce 1940 němečtí okupanti uzavřeli českou měšťanskou školu ve Štokách, byla po vzájemné dohodě představitelů obce a školy měšťanská škola ze Štoků přemístěna do Lípy. Z důvodů nezbytných stavebních úprav ve škole vyučování začalo až 7. října 1940. Kromě 2 tříd obecné školy (5 postupných ročníků) patří ke škole ještě 4 ročníky měšťanské školy. Od šk. roku 1941 - 42 přestoupili do zdejší školy žáci z Kochánova.

            Po skončení II. světové války bylo nutné vést jednání, aby měšťanská škola zůstala v Lípě na trvalo. Podařilo se, avšak zároveň bylo nutné uvažovat o rozšíření školní budovy a stavbě tělocvičny. Plány o rozšíření a nástavbě zhotovil stavitel Karel Urban z Havlíčkova Brodu, ale komise Zemské školní rady v r. 1946 návrh plánů neschválila a doporučila stavbu nové školy. O tom, že prostory školní budovy byly malé, svědčí i fakt, že Jednotné zemědělské družstvo v Lípě propůjčilo škole místnosti, aby bylo kde vyučovat.

Zpracovala:  Dana Výborná

Podklady:

• Školní kroniky
• Dějiny školy v Lípě - zpracované do roku 1975 panem Josefem Maršíkem z Lípy čp.1